(3)

Artist: Maryam Jafri (Copenhagen / Denmark)
Presented work: „untitled” (2008)
Text by Mikkel Bolt [DE] [EN] [TR] [HR] [SI] [HU] [CZ]

Dánská národní ideologie a útok na sociální systém.

Od voleb v listopadu 2001 se politický systém v Dánsku vyvinul ve zvláštní kombinaci demokracie, rasismu a šovinismu, kterou bychom mohli nazvat totalitou národně demokratické autenticity. Tato ideologie dánského vlastenectví, která kombinuje rozvoj autenticity i nenávist k cizincům, je silně prosazována pravicovou vládou Anderse Fogha Rasmussena. Po příchodu k moci zahájil Fogh Rasmussen takzvanou 'bitvu o kulturu', která byla zaměřena proti levicové kultuře a muslimům, jakožto destruktivním silám společnosti. Vzhledem k tomu, že Dánsko patří k nejméně národnostně pestrým zemím Západu, že má velmi omezenou míru přistěhovalectví, a že i před rokem 2001 mělo velice přísné imigrační zákony, může se tato kampaň proti cizincům se zdát podivná. Jelikož se však dánská politika omezila na otázku autenticity, stala se myšlenka multikulturní společnosti hrozbou. Výzva globalizace se řeší budováním zákopů.

Xenofobní kampaň proti muslimským přistěhovalcům byla v Dánsku doprovázena útokem na cokoliv zdánlivě levicového. Podle vlády a Dansk Folkeparti (Dánské lidové strany) potřebuje země očistu od starých levicových myšlenek s kořeny v roce 1968, které hrozí zničením dánské komunity ve jménu multikulturní společnosti. Dalším důležitým rysem nově zvolené vlády byly škrty v sociálním systému s drastickými účinky. Ty však byly prezentovány jako opatření nezbytná k ochraně sociálního systému a jeho schopnosti vypořádat se s budoucími hrozbami. Cílem je zamezit budoucí krizi. Nejrůznější pokusy o kritiku těchto 'reforem' byly odmítnuty jako nezodpovědné. Reformy jsou nezbytné, řekla vláda a její ekonomové. Veškeré politické diskuse jsou s tímto poukazem na ekonomiku odmítány.

Od roku 2001 se vláda v bezprecedentní míře pokouší vyvíjet tlak na řadu veřejných institucí, například na veřejnoprávní televizi či univerzity, a chce, aby se distancovaly od toho, co vláda vnímá jako nebezpečné 'osmašedesátnické' tendence. Bývalí zaměstnanci veřejnoprávní televize informují o drastickém nárůstu pokusů upravit či ovlivnit pořady a univerzitní systém nyní prochází změnou spočívající v nahrazení klasických koncepcí vzdělávání a autonomie firemními přístupy. Omezuje se také financování škol a nemocnic.

V létě a začátkem podzimu 2008 učinil svět velký krok směrem k hospodářské a geopolitické nestabilitě. Po kolapsu investiční banky Lehman Brothers a částečném znárodnění American Insurance Group začalo být i v mainstreamových médiích zjevné, že USA se zmítají ve stavu zhroucení finančního trhu v důsledku špatných půjček, bezcenných aktiv a neprůhledných účetních praktik, které není nikdo, včetně samotných strůjců, schopen rozplést a kterým nikdo nerozumí, v hodnotě biliónů dolarů. To, jak se dánská pravicová vláda vypořádá s finanční krizí, která se začíná projevovat i v Dánsku, se teprve ukáže, ale další upevňování kontroly a rasistický sociální systém jsou pravděpodobně nadále na programu.

Mikkel Bolt


V roce 1998 představila předsedkyně amerického Úřadu pro komoditní obchody (Commodity Futures Trading Commission) Brooksley Bornová sérii opatření, která měla zajistit větší regulaci stále složitějšího finančního trhu. Alan Greenspan, předseda Rady guvernérů Federálního rezervního systému, ministr financí Robert Rubin i Lawrence Summers, Rubinův nástupce a chráněnec, jí oponovali. Greenspan Bornové řekl, že neví, o čem mluví, a že pokud bude pokračovat, způsobí finanční krizi. V reakci na krizi v roce 2008 Greenspan tvrdil, že to nikdo nemohl vědět. Summers byl přinucen rezignovat na svou funkci rektora Harvardovy univerzity po kontroverzích ohledně jeho poznámek o tom, že ženy mají možná horší genetickou výbavu pro přírodní vědy a matematiku. Nyní pracuje jako Obamův poradce pro ekonomiku. Rubin je šéfem Citibank, která dostala půjčku od americké vlády, protože je na pokraji bankrotu.