Künstler: Tadej Pogacar (Ljubljana)
Abgebildetes Werk: „Attention! Migrants, Distrust Abusive Regimes!” (2006)
Text von Mojca Pajnik (Peace Institute, Ljubljana) [DE] [EN] [TR] [HR] [SI] [HU] [CZ]
Politici hovoří o migraci jako o globálním jevu, který zasahuje národní státy a jejich bezpečnostní systémy, čímž vyvolávají určitý politický diskurs, v němž stát zaujímá pozici toho, kdo s migrací bojuje, aby ochránil údajné národní zájmy a občanství ohraničené územím, které národ obývá. Migrace se jakožto velice podstatná část pohraniční problematiky stává prostředkem uplatnění moci – stát vytváří dojem, že má situaci pod kontrolou a chrání "domácí" před přistěhovalci. Kromě toho, že zvládnutím "problému" ospravedlňuje funkci státu, většinová (anti)migrační politika také přijímá názor, že propustné hranice jsou hlavní příčinou "nelegální", "neoficiální", "nekalé", atd. migrace, a hranice proto musejí být podrobeny přísnějšímu dohledu. Výsledkem je realizace představy, jež je nejlépe patrná v Schengenském informačním systému – aby se zabránilo "nelegální činnosti", musí stát omezit překračování hranic a trestat "pachatele", tj. ženy a muže na cestě.
Taková politika samozřejmě postrádá veškerou reflexi důsledků zpřísňování pohraničních režimů, které zvýší zranitelnost těchto migrujících lidí, a bude je nutit k hledání jiných, nebezpečnějších cest,
a k ještě většímu riziku zneužití. Těžko prostupné hranice taktéž pomíjejí názor, že omezení migrace lidem v pohybu nezabrání, pouze je zatlačí do podzemí a učiní je méně viditelnými. Tato politika kromě toho přehlíží lidi, kteří migrují jako aktivní jednotlivci, zástupci skupin žijící transgresivním životem a otevírající cestičky představám o nadnárodním, světovém občanství.
Jedním z důsledků současných nacionalizujících tendencí v jednotlivých státech je tvrzení, že přistěhovalci ohrožují přirozenou jednotu národního státu, jeho obyvatele – starousedlíky, jejich pracovní místa a veřejný pořádek jako takový. Důsledkem toho je, že pracovník-přistěhovalec je považován především za "cizáka", "nezvaného hosta", "vetřelce", nebo za "celoživotního přistěhovalce". Ve skutečnosti však otevírá cesty nové deteritorializované politice a aktivnímu občanství. Namísto uznání této novinky jsou migranti na hraničních přechodech označováni za "pokoutní prodejce". Odpověď na otázku, co je zde potřeba označit za podezřelé, a kdo je ten podezřelý, je však třeba hledat nikoliv u migrantů, ale v současných systémech regulace přistěhovalectví, které se soustřeďují na uplatnění strategií zábran a kriminalizace, namísto toho, aby napomáhaly nadnárodním formám existence a života ve světě.
Dr. Mojca Pajnik, Peace Institute, Ljubljana