Künstlerinnengruppe: h.arta group (Timisoara)
Abgebildetes Werk: „Being Afraid and Being Yourself “ (2007)
Text von Liviu Pop (Cluj) [DE] [EN] [TR] [HR] [SI] [HU] [CZ]
Neznámé je velmi často instinktivně chápáno jako zlo. Menšiny se často stávají obětí této vnitřní asociace prostě proto, že jejich odlišnost je příliš vzdálena tomu, na co jsme zvyklí, a co známe. Získáváme znalosti tím, že hledáme podobnosti s něčím, co již známe, a drobné odlišnosti nové situace. Pokud nejsou správně pochopeny, způsobují tyto nové odlišnosti strach.
Několik hodin před začátkem Gay Pride Parade (průvod homosexuálů a lesbiček), který se konal v Bukurešti 9. července 2007, pochodoval ulicemi města jiný průvod – průvod, v němž lidé, kteří se obávají neznámého, stavěli na odiv své takzvané morální normy. Nelze pominout skutečnost, že ve jménu náboženství, jež hlásá lásku mezi všemi lidskými bytostmi, odmítají lidskost lidí, kteří se jim nepodobají. Spojení mezi těmi, kteří protestovali proti Gay Pride Parade, a církví bylo zjevné: protestující nesli ikony a hesla jako "Jsme pravoslavné Rumunsko" nebo "Rumunsko není Sodoma". Vedle davu se navíc modlili a pochodovali pravoslavní kněží s kříži a ikonami. Představitelé vysoké hierarchie pravoslavné církve veřejně prohlašovali, že se "budou modlit za návrat sexuálních menšin k normálnosti".
Malý rozdíl spočívající v sexualitě stačil křesťanům k tomu, aby vnímali gaye a lesbičky jako naprosto odlišné lidi. Ironií je, že tento postoj zaujímá náboženství, které bylo původně taktéž menšinou a svého času čelilo stejným reakcím většiny.
Násilnosti vůči účastníkům pochodu Gay Pride Parade, k nimž došlo o pár hodin později, byly ospravedlňovány týmiž "křesťanskými morálními normami" proklamovanými lidmi, kteří proti homosexuálům demonstrovali, a ve veřejných prohlášeních představitelů pravoslavné církve.
Jedním z argumentů proti registrovanému partnerství homosexuálních párů je, že by tito lidé neměli mít zvláštní práva. Je přitom zřejmé, že o žádná zvláštní práva nežádají, chtějí jen stejná práva, jaká má většinová společnost. Žijeme v sekulárním státu, v němž náboženské zákony nejsou závazné pro celou společnost. A oni nežádají pravoslavnou církev o souhlas, žádají pouze o občanská práva.